MČR U23 BRNO

Prázdniny končí, to pro mnohé znamená nepříjemný pocit z návratu do lavic, ale pro nás sportovce to znamená vrchol druhé části sezóny, s kterou je spjata akce pořádaná českým atletickým svazem a tou je mistrovství České republiky do 22 let.

Já (Marek Krišica) se vydal do boje v sobotu 27.8.2022. Začátek sobotního dějství probíhal v krásném slunečním počasí, no k večeru se to změnilo. Po pár lijácích se program zpozdil. Nějak mě to neomezilo, akorát jsem měl trošku rozházené rozcvičování. Ještě před startem jsem se domlouval s konkurenčními závodníky na tempu, protože favoriti tohoto závodu byli jistí (Sasyn, Zajíc, Pazdera). Naše druhá skupinka chtěla běžet na čas pod 15 minut, což je tempo rychlejší než 3:00/km.  V 19:10 zazněl startovní výstřel, trio favoritů šlo rychle do čela,pronásledoval jich jeden odvážlivec. Mezitím v druhé skupince probíhaly klasické strkanice a formování pozic, já se zařadil do středu pelotonu. Po prvním kolečku mi trenér zahlásil, že tempo je extrémně pomále, což mě rozdurdilo a já vzal roli pacemakera do vlastních rukou, nebo spíše nohou. V naší skupince běžel i můj kamarád z Prahy, který mi pomáhal s držením tempa. První tři kiláky jsme probíhali ve stejném tempu 3:01/km, znamenalo to tedy pro nás to, že máme zrychlit. Na metě třech kilometrů jsme dorazili odvážlivce z první skupinky, ten následně závod ukončil předčasně. V tu chvíli přišel nástup mého společníka, dokázal jsem s ním držet krok asi do 3,5km. Lýtka tuhly čím dál tím víc, zatímco v hlavě jsem měl nastaveno, že poběžím, co to dá, tak nohy měly jiné plány. Kamarád se mi vzdaloval před očima. Do náběhu do posledního kolečka mě předběhli dva borci. Měl jsem toho plné brýle, ale nevzdával to, a tak jsem v poslední rovince předběhl jednoho z dvojice, která mě předběhla v posledním kole. Cílovou čáru jsem proťal v čase 15:13.34 na šestém místě. Potvrdil jsem papírové předpoklady a skončil šestý, k tomu mi byl menším potěšením osobní rekord o dvě sekundy. Bohužel 15minutová hranice nebyla pokořená, ale jsem spokojen s tím, že jsem do toho dal vše.

Druhýden byl také slunečný, celkem teplýa přeháňkový, pár lijáků ale nijak neopozdilo odpolední start Nikodema Mitrengy. Nikyho výstřel zazněl v 14:45, kdy se po delším zranění znova postavil na start. Z počátku to vypadalo nadějně a držel si čelní pozice, pak ale zhruba v polovině závodu se ozvalo zřejmě nedoléčené zranění, i přes bolest doběhl závod kousek za svým osobním rekordem. Časem 10:46.27 tak obsadil šestnáctou pozici v nabité konkurenci.

Dlouhé tratě jsou velmi náročné, jak fyzicky, tak i psychicky. Jestli chcete běhat štreky, tak tu pro vás mám takovou radu, prostě běžte. Psychika vám vždy bude říkat, ať to zabalíte nebo zpomalíte, na pětce přichází taková krize z třetího na čtvrtý kilák, u stýplu nejvíc bolí poslední kilák. Vždycky to bolí, vám nezbývá nic jiného než to vydržet.

„Kdo se vzdá, nikdy nevyhraje a kdo chce vyhrát, nikdy se nevzdá!!!“

Výsledky: online.atletika.cz/vysledky/48381

M.K