Račí údolí

Opět po roce jsme se vydali za dobrodružstvím v Račím údolí. Co k tomu dodat?

Bylo zase SUPEEEEER!

A z jakého důvodu už je objednán termín na příští rok?

Namixujeme si proč popularita Račího údolí stále stoupá.
Skvělá strava, nádherné prostředí uprostřed rychlebských hor, výborná parta vedoucích, ochota a kamarádský přístup personálu i majitelky tábora, skvělé děti podporované správnými rodiči a nakonec to vše završí manželé Martina a Tomáš Sikorovi a je tady deset báječných dnů v ráji.

Opět jsem bral dovolenou z práce a opět jako loni jsem po příjezdu vyčerpáním dva dny spal, ale nelituji ani jediné minuty s těmi prcky a zbylou partou. Ne jen já, ale všichni získali spoustu nových kamarádů, zkušeností a aktivní relax od každodenního života.

Při rekordním počtu 83 dětí (víc se už fakt do dvou autobusů nevejde) byla samozřejmě i nějaká rozbitá kolena a bolení bříška. U některých atletů i pár kotrmelců na kolečkových bruslích, které měli v rámci tréninku povoleny. Dokonce i zmizení Markétky Sikorové v houští dopadlo naštěstí dobře. Za první pomoc a lékařský dohled můžeme poděkovat dvojici lapiduchů( jak my jim dřív na vojně říkali) Adélce a Lukášovi. Ti se fakt nezastavili.

Z našeho klubu a z Třinecké atletiky si pod vedením Petra Tvrzníka a Kamila Lubojackého v rámci tábora zatrénovalo nemalé množství běžců. Ano, pro naše borce to bylo zároveň soustředění. Ve dvoufázových tréninkových dávkách se připravovali na zbytek sezóny. Samozřejmě vše bylo rozděleno podle věku a výkonnosti.
V porovnáním s loňským rokem musím pět chválu na všechny členy. Od těch nejmenších až po ty starší. Nestalo se, že by někdo odmítl jít na trénink, či jinak tréninky odfláknul. Jsem naprosto  unešen takovým přístupem. Je radost trénovat takový kolektiv.

Děkuji všem za skvělých deset dnů a těším se na další termín.

Foto: 1bezeckyjablunkov.rajce.idnes.cz/Raci_udoli_2014

KL